Ale no tak, Emile, to přeci nemůžeš myslet vážně! Nejprve malé upřesnění pojmu. Slovo „politika“ má původ z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce. V rámci rozhodovacích procesů je politika správou věcí veřejných, jak se dá dočíst v mnoha zdrojích. Chceš tedy říci, že ctí filmových amatérů je nevyjadřovat se ke správě obce, a tedy k věcem veřejným? Ano, za komunistické totality to bylo velmi obtížné – i sebemenší náznak kritiky tehdejšího zločinného systému vedl k vyřazení takového filmu ze soutěže (a to v lepším případě) – ale přesto se mezi filmovými amatéry našli tací, kteří se „do politiky i přesto pletli“ ve svých filmech, především v dokumentech, ale i v hraném žánru (ostatně zmiňuješ se o nich ve svých publikacích "Česká filmová padesátka" a "Stoletá cesta amatérského filmu" i když jen okrajově). Mezi takové autory patřili např. Bárta s Hrabětovou, Dražan, Mihle, silná skupina mladých autorů z Plzně z nichž nejvýraznější byli Čapek a Dvorský, dále bratři Loučímové, kteří zažili vyšetřování své tvorby i na STB. K těm, co se velmi kriticky ve svých filmech vyjadřovali k tehdejším věcem veřejným patřila i karlovarská skupina FA – má maličkost spolu s Psohlavcem, Kalousem a Svobodou a dalo by se v příkladech pokračovat.
Současnou neprofesionální tvorbu sleduji jen sporadicky, takže nevím, do jaké míry se u autorů odráží v jejich filmech zájem o věci veřejné čili o „správu obce“, ale pochybuji silně, že by si všichni hleděli jen svého (a dokonce to bylo jejich ctí, jak jsi napsal) a věci veřejné je nezajímaly a necítili by potřebu je nějak reflektovat ve svých dílech. V tomto ohledu patří ke správě obce a věcem veřejným samozřejmě i případné porušování autorského zákona a jen těžko se to dá odbýt tím, že se filmoví amatéři nepletou do politiky a hledí si svého.